Pražské mosty s provozem tramvají


TRAMVAJE NA PRAŽSKÝCH MOSTECH

Co se člověku vybaví při vyslovení pojmu „pražské mosty“…. .
Některým lidem, hlavně turistům a také milovníkům Prahy (lhostejno zda domorodým či cizím) nádherná panoramata, někdo bude obdivovat stavební sloh, ve kterém byly stavěny, ale v prvé řadě jsou mosty důležitým prvkem dopravy – ať už individuální automobilové anebo veřejné.
V případě toho druhého nemůžeme ani chvilku pochybovat, neboť přes většinu mostů přes Vltavu je vedena tramvajová trať a když si uvědomíme rušící snahy v letech 1966 – 1985, zjistíme, že v tomto období sice byla zrušena tramvajová trať na mostě Barikádníků, ale o 2 roky později byla vystavěna za ní náhrada.
A nyní k jednotlivým mostům s tramvajovou dopravou:




KŘIŽOVATKA SVATOVÍTSKÁ - PRAŠNÝ MOST


Křižovatka Prašný most
Na křižovatce Svatovítská – Prašný most přejíždí tramvaje přes železniční viadukt, který je součástí železniční tratě z nejstaršího pražského nádraží Praha Dejvice – Kladno. Trať má označení 120 a je převážně tvořena tratí bývalé Buštěhradské dráhy. Předchůdcem této trati byla tzv. Lánská koněspřežka, historicky druhá veřejná železnice v kontinentální Evropě. V budoucnosti je uvažováno, že tato trať se stane rychlodráhou ve směru Praha – Letiště Václava Havla – Kladno – Rakovník.









PALACKÉHO MOST


Palackého most
Předán do užívání byl v roce 1878 (je to tedy 2. nejstarší kamenný most v Praze). Jeho staviteli byli pánové Muenzberger a Reiter. Koleje koňské tramvaje zde byly položeny již v roce 1883, v roce 1900 zde začala jezdit tramvaj elektrická.
Tento most ani moc nestřídal jména, jen v období let 1940 – 1945 nesl jméno po hudebním skladateli Mozartovi (byl pro německé okupanty přijatelnější, nežli český historik František Palacký).







JIRÁSKŮV MOST


Jiráskův most
Most, pojmenovaný dle českého spisovatele byl předán do užívání roku 1931 (stavitelé Hofman a Mencl), v letech 1940 – 1945 nesl jméno stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Zajímavé je, že v době postavení mostu sem byly položeny i tramvajové koleje. Počítalo se, že by mohly tramvaje od Resslovy ulice nejen odbočit na nábřeží (jako tomu bylo možno až do roku 1978), ale pokračovat i přes nový most na smíchovskou stranu. Nakonec však žádný konkrétní projekt tramvajové trati v tomto místě realizován nebyl a tramvajové koleje byly z Jiráskova mostu odstraněny, aniž by byly někdy využity. Přes Jiráskův most pak vedla trať trolejbusu a to až do jejich zrušení roku 1972.







MOST LEGIÍ



Most Legií
Původně zde byl řetězový most. Nový pražský most přes Vltavu chtěl už v roce 1803 postavit nejvyšší purkrabí Jan Rudolf Chotek a František Antonín Kolovrat. V roce 1825 František Josef Gerstner prosadil myšlenku mostu litinového. V roce 1826 se ujal agendy mostu Karel Chotek.
Původní řetězový most byl postaven v letech 1839–1841 (jako druhý trvalý most přes Vltavu). Autorem projektu byl c. k. inženýr Bedřich Schnirch. Stavbu provedl podnik Vojtěcha Lanny.
Ten byl nahrazen mostem novým, který byl dne 14.6.1901 předán do užívání. Jeho otevření byl přítomen i císař František Josef I, který se po mostě prošel. V novinách vyšla fotografie s názvem Procházka na mostě. Pravděpodobně odtud pak pramenila přezdívka pro císaře „Starej Procházka“.
Autory stavebního projektu mostu byli pánové Balšánek a Soukup. Tramvaje zde začaly jezdit hned od zprovoznění tohoto mostu, tedy od roku 1901. Ještě v roce 1975 se počítalo s tím, že po otevření trasy metra IB v roce 1985 dojde ke zrušení této tramvajové tratě. Naštěstí se však plány přehodnotily a tramvaje po mostě Legií jezdí nadále. Dokonce jsou tudy vedeny nejvíce frekventované linky 9 a 22.


Tento most, na rozdíl od dvou již uvedených svá jména docela střídal: 1901 – 1919 – most Františka I (podle císaře), v letech 1919 – 1940 nesl jméno jako dnes – Legií. Asi proto, že čeští legionáři byli pro německé protektory nebezpečným artiklem, nesl most v období let 1940 – 1945 jméno našeho hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Asi byl pro Němce přijatelnější, neboť jeho hudba se údajně líbila i samotnému Hitlerovi… V období 1945 – 1960 došlo k návratu původního pojmenování – most Legií. V letech 1960 – 1990 nesl most jméno, které bylo pro vládnoucí komunisty ideologicky přijatelnější, totiž most Prvního máje. Od roku 1990 nese opět jméno Legií.









KARLŮV MOST


Karlův most
Třebaže přes tento most již tramvaje více než 100 let nejezdí, uznal jsem za vhodné jej do tohoto přehledu rovněž zahrnout.
Jeho stavba začala za vlády krále Karla IV roku 1357. Jeho otevření se však Karel IV. nedožil; otevřen byl až roku 1402, tedy 24 let po jeho smrti. Až do roku 1870 nesl pojmenování Kamenný most a byl v Praze jediným tohoto druhu až do roku 1878, tedy do otevření mostu Palackého.
Pojmenování Karlův most se začalo užívat až po roce 1870. Koňská tramvaj začala jezdit pře Karlův most v roce 1883. V roce 1905 ji vystřídala tramvaj elektrická. Tady byl poněkud problém – dráty trolejového vedení by hyzdily vzhled mostu, také se říkalo: „Co by tomu řekli ti chudáci svatí, kdyby museli pořád čumět na dráty?“
A tak František Křižík vymyslel technické řešení. Na mostě trolejové dráty nebyly a tramvaj v tomto místě brala proud z kolejí. Vůz, když se blížil ke zmíněnému úseku, najel na kontakt, který sepnul proud tak, že tramvaj měla v jedné koleji kladný pól, ve druhé koleji záporný pól. Po opuštění úseku bylo dalším spínačem toto zařízení vypnuto.
S ohledem na složitost zařízení, které mimo jiné, působilo i paniku mezi lidmi, a také na provozem tramvají narušovanou statiku mostu, byla tramvajová trať přes Karlův most v roce 1908 zrušena. Je to jediný most, na kterém došlo ke zrušení tramvajové trati.







MÁNESŮV MOST


Mánesův most Do užívání byl předán roku 1914 (architekti pánové Mencl, Nový, Petrů). Tramvaje na něm jezdí již od roku 1914, tedy od jeho zprovoznění. Do roku 1920 nesl most jméno zavražděného následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Od roku 1920 se most jmenuje Mánesův. Rok pojmenování koresponduje se 100. výročím narození slavného českého malíře. Osud tramvajové trati na tomto mostě byl také nejistý. Když se dokončovala trasa metra IA (Dejvická – Náměstí Míru) , uvažovalo se o zrušení tramvajové tratě na tomto mostě, ke kterému mělo dojít k 13.8.1978. Důvodem byla souběžně vedoucí trasa metra. Po otevření trasy metra byla tramvajová trať však nejen ponechána, ale dokonce, byť jen jednosměrně, pojížděna přesměrovanou linkou 1. Od 29.8.1978 do 18. 2. 1979 byla trať na tomto mostě jen manipulační a od 19.2. 1979 do 6. 11. 1980 byla opět pojížděna (opět jen jednosměrně) linkou 13. K plnohodnotnému provozu na Mánesově mostě dochází od 4. 7.1985, když začíná přes most jezdit linka 18. V letech 1992 – 1994 byl most z důvodu rekonstrukce mimo provoz.






ČECHŮV MOST


Čechův most Do užívání byl předán roku 1908, jeho staviteli byli pánové Trča, Soukup, Mencl, Koula. Jedná se o nejkratší most přes Vltavu. Tramvaje na něm začaly jezdit již v roce 1908, tedy v době otevření. S výjimkou období let 1940 – 1945, kdy nesl most jméno přírodovědce Johanna Gregora Mendela, se tento most stále jmenuje Čechův.





ŠTEFÁNIKŮV MOST


Štefánikův most
Původní řetězový most v tomto místě byl postaven již v roce 1868 a nesl jméno mocnáře Františka Josefa I. Koňská dráha na něm začala jezdit roku 1884, elektrická tramvaj pak od roku 1898. Most se jmenoval od roku 1919 do roku 1940 a od roku 1945 do roku 1946 podle československého politika Milana Rastislava Štefánika, v letech 1940 – 1945 nesl jméno českého hudebního skladatele Leoše Janáčka. V letech 1946 – 1947 byl most rozebrán a na jeho místě byl postaven most nový (architekti Hofman, Širc). V roce 1951 byl předán do užívání, rovněž zde byl i obnoven tramvajový provoz. Do roku 1997 nesl most jméno komunisty, který zemřel za SNP, Jana Švermy.





HLÁVKŮV MOST


Hlávkův most
Již v roce 1900 byl postavený provizorní dřevěný most, na kterém začaly roku 1901 jezdit tramvaje. Definitivní most byl postaven v letech 1908 – 1911 architekty Kafkou a Kofránkem. V letech 1958 – 1962 byl most rozšířen pro zamýšlenou trasu severojižní magistrály. Je zajímavé, že tento most za celou svoji existenci nebyl ani jedno přejmenován. Stále nese jméno českého mecenáše a stavitele Josefa Hlávky. Sousoší na holešovickém předmostí nese název Humanita a práce a jeho autorem je sochař Jan Štursa.





LIBEŇSKÝ MOST


Libeňský most

Most byl předán do užívání 29. 10. 1928 k desetiletému výročí Československé republiky. Staviteli byli pánové Janák a Mencl. Tramvaj jezdí po tomto mostě od samotného zprovoznění. I když pojmenování Libeňský most je nejjednodušší – vede z Holešovic do Libně, přesto most také pár jmen vystřídal: 1928 – 1938, 1940 – 1945 a od roku 1962 dosud – Libeňský. V letech 1938 – 1940 a 1945 – 1952 nesl jméno pražského primátora Baxy a v letech 1952 – 1962 nesl jméno podle města SSSR – Stalingradský.





MOST BARIKÁDNÍKŮ


Most Barikádníků
Původní most předán do užívání v roce 1928 (stavitelé Chochol, Mencl). Tramvaje na něm začaly jezdit v roce 1936. Od svého zprovoznění nesl most jméno Trojský a od roku 1946 pak jméno Barikádníků. Protože mostovka přestala vyhovovat, byl v těsném sousedství postaven provizorní most pro auta a tramvaje jezdily po mostě původním. Protože i mostní provizórium začalo být nebezpečné, jezdila auta po tramvajovém tělese. V rámci výstavby Severojižní magistrály došlo ke zrušení tramvajové trati (15. 1. 1975) a následně také k likvidaci mostu. Nový most Barikádníků byl zprovozněn roku 1980. (architekti Trnka, Dobrovský).





MOST ELEKTRICKÉ DRÁHY - "RÁMUSÁK"


Most elektrické dráhy
Již krátce po zrušení tramvajové tratě na mostě Barikádníků se projevila nespokojenost obyvatel severních částí Prahy, že se jim ztížila cesta do centra Prahy. V té době se dalo tramvají cestovat jen přes Bulovku a Libeňský most. Jako náhradní řešení nakonec zvítězila výstavba tramvajové trati v ulici Trojská a provizorního mostu přes Vltavu. Dne 5. 5. 1977 byla tramvajová trať (včetně tramvajového mostu) zprovozněna. Tím byla nahrazena zrušená tramvajová trať v ulici V Holešovičkách a mostě Barikádníků. Statika mostu však nebyla dobrá a tak musel být provoz 6.10.1980 zastaven. Most byl rozebrán a na jeho pilíře bylo přesunuto příhradové mostní provizorium od mostu Barikádníků. Na ně pak byly položeny tramvajové koleje. 7.3.1981 se začalo jezdit jednokolejně, druhá kolej se začala užívat až 1.7.1982. Most, tzv. Rámusák, sloužil do 6.10.2013.





TROJSKÝ MOST


Trojský most
Nejnovější most přes Vltavu i s tramvajovou tratí byl předán do užívání 4.10.2014. Jde o jedinečný architektonický skvost. (Architekti Petrák, Šašek, Kábrt, Koucký). Tramvajová trať, která přes most vede společně s automobilovou dopravou a pásy pro cyklisty a chodce, nahradila dřívější tramvajovou trať, vedoucí přes tzv. Rámusák.






text: František Zahnáš a F. Plamínek
zpracoval: František Plamínek ©2015