Nejtragičtější dopravní nehoda tramvaje v Praze se stala 17. 2. 1982. Tramvaj 5118 jela na lince č. 26 od Letné do zastávky Hradčanská. Mezi těmito zastávkami je výhybka do obratiště Špejchar a právě tato výhybka byla nastavena do odbočného směru do smyčky. Předchozí tramvaj využila možnost obracení na této smyčce, aby se řidič mohl vzhledem ke zpoždění napojit na čas dle jízdního řádu. Smyčka Špejchar se pro pravidelný provoz v této době nevyužívala. To znamená, že každý řidič jedoucí v tomto směru jízdy měl vždy osudnou výhybku přestavenou správně do přímého směru. Pokud by řidič linky 26 tento manévr předchozího vozu mohl vidět, s velkou pravděpodobností by k této tragédii nedošlo. Je nutné podotknout na obhajobu řidiče, který výhybku přestavil do odbočky na Špejchar, že v této době již neplatilo ustanovení předpisu, že tuto výhybku má vrátit zpět do přímého směru. Za vjetí do správného směru výhybky již tehdy zodpovídal řidič každého vlaku.
O této tragédii v době jejího vzniku kolovaly nejrůznější spekulace. Ztráta vozové knihy, kam se zapisovaly údaje řidičů o technickém stavu vozu, časté selhání brzd tohoto vozu v předchozích dnech a další. Vozy T1 nebyly vybaveny žádným zařízením, které by zaznamenalo rychlost vozu při vjetí do výhybky, tak jako je tomu dnes na všech vozech. Ani kabina řidiče nebyla od cestujících žádným způsobem oddělena. Jedna z verzí uváděla vzniklý konflikt mezi řidičem a cestujícími a tím pádem přehlédnutí postavení výhybky řidičem.
Česká televize natočila o této havárii epizodu v seriálu "Osudové okamžiky", která se vysílala 14.11.2002.
Na přiložených fotografiích můžete vidět vůz 5518 ještě z doby než k nehodě došlo a také úsek od Sparty k osudnému místu výhybky. Další snímky ukazují pohled na místo nehody a odstavení vozu v depu po nehodě.










Velké nehody pražských tramvají

1891 - Při zkušební jízdě na elektrické dráze z Letné ke Stromovce se setkal vagon s pekařským povozem. Ten vjel na koleje poté, co se mu splašil kůň. František Křižík nabídl pekaři Janu Vyhnalovi 20 zlatých odškodného.
1913 - V oblasti Nového Světa se na nepřehledné jednokolejné trati srazily tři motorové vozy tramvaje číslo 5. "Mnoho lidí utrpělo těžký úraz, " psal dobový tisk.
1923 - Řidiči ujel v Chotkově ulici vůz a v plné rychlosti vjel u Jeleního příkopu do zdi. Počet zraněných se nepodařilo zjistit.
1938 - Motorový vůz tramvaje vykolejil na Vítězném náměstí, kde tehdy vedly koleje po vnitřním obvodu okruhu. Narazil na stožár veřejného osvětlení a převrátil se. Druhý vůz soupravy se rovněž převrhl. Při nehodě zahynul jeden člověk a 55 lidí bylo zraněno.
1950 - Řidiči linky číslo 1 se nepodařilo ubrzdit vůz ve Francouzské ulici. Ten se rozjel, projel tehdejší stanice Krymská i Ruská a v oblouku do Moskevské ulice vykolejil. Vjel do vchodu prodejny Pramen. Při nehodě naštěstí nikdo nezahynul, ale zraněno bylo 112 lidí.
1961 - Linka číslo 17 jela z Jiráskova náměstí k Národnímu divadlu. Před Žofínem se ji pokusilo předjet vojenské auto a došlo ke srážce. Při nehodě zahynul velitel vojenského vozu a 34 lidí bylo zraněno.
1962 - Řidič tramvaje číslo 11 zjistil při sjezdu na Strossmayerovo náměstí, že mu nefungují brzdy. Vůz stále zrychloval, vykolejil a přejel napříč křižovatkou, až se zastavil o prodejnu Pramen. Jedna žena zemřela a 46 lidí bylo zraněno. Při vyšetřování se ukázalo, že brzdy vyřadil neznámý cestující na zadní plošině tramvaje.
1965 - Řidička linky číslo 2 rozjela příliš rychle tramvaj. Při brzdění do křižovatky Chotkovy sady následně zpanikařila. Na výhybce vykolejil zadní vůz, narazil na protější ostrůvek a převrátil se a následně projel celou křižovatkou. První vůz se nepřevrátil, ale otočil se opačným směrem, než původně jel. Na místě zemřeli dva lidé a další tři podlehli svým zraněním v nemocnici. Šestnáct lidí bylo vážně zraněno.
1967 - U vojenské nemocnice ve Střešovicích zjistil řidič motorové tramvaje, že mu nefunguje brzda. Přestože sypal pod kola písek a použil ruční brzdu, pokračoval v jízdě ve směru do centra. Zastavil až o odbočující autobus. Zraněno bylo 31 cestujících.
1968 - Tři lidé zemřeli a 21 dalších bylo zraněno při srážce autobusu číslo 134 a tramvaje číslo 30 pod Prašným mostem v Praze. Podle policie bylo na vině předjíždění na kluzké vozovce.
1970 - Na Bubenském nábřeží narazil řidič tramvaje číslo 10 narazil do "čtrnáctky" před sebou. Osm lidí bylo vážně zraněno a dalších 27 cestujících utrpělo lehká zranění.
1982 - Řidič tramvaje přehlédl u Špejcharu přehozenou výhybku a vůz linky číslo 26 vykolejil. Z otevřených dveří vypadlo několik lidí, na které se následně převalila tramvaj. Sedm lidí zemřelo a dalších 48 bylo zraněno.
2005 - Na Karlově náměstí jel až dvakrát rychleji, než povolují předpisy řidič linky 22. Zadní vůz soupravy vykolejil a vjel na ostrůvek. Při nehodě zahynuli dva lidé a další tři byli zraněni. Řidiči soud uložil 4, 5 roku vězení.


Ústí nad Labem 13.7.1947 největší nehoda tramvaje ve střední Evropě. (32 mrtvých)


Jednou z nejbezpečnějších forem přepravy cestujících je jízda tramvají. V porovnání s individuální dopravou osob má nízké procento nehodovosti a vezmeme-li v úvahu počet přepravených osob a ujetých kilometrů na jednu dopravní nehodu, můžeme se cítit v tramvaji zcela bezpečni.
Kolejová síť pražských tramvají se klikatí v úzkých ulicích centra a ne vždy je tramvaj respektována ostatními účastníky silničního provozu. Mnozí řidiči a chodci si neuvědomují, že svým chováním ohrožují nejen řidiče tramvaje, ale hlavně přepravované cestující.
V novodobé historii pražské tramvajové dopravy se udály i nehody, které jsou pro tramvajáky stejně úděsné, jako pro cestující veřejnost. Neobjektivní informace senzacechtivých médií staví mnohdy řidiče do role viníků ještě dříve, než skončí šetření nehody.
Pochopitelně, že i mezi námi řidiči jsou tací, kteří podcení situaci, ale v drtivé míře spíše nehodě zabrání, než aby ji způsobil záměrně. Lidský faktor občas selže i v našich řadách.
K tragickým nehodám dochází i díky hazardování chodců se svým životem. Přelézají spřáhla mezi vozy, na nepřehledných místech a přechodech zbytečně spěchají a snad ani netuší, že před tranvají nemají přednost.
Řidiči automobilové dopravy velmi často nerespektují pravidla jízdy na pozemních komunikacích. Ze svého jízdního pruhu velmi často vjíždí na tramvajový pás a při odbočování vlevo vjedou náhle před tramvaj, která již nemůže nehodě zabránit.
Občas tramvaj i hoří, vykolejí a ne vždy jen na výhybce. Technický stav kolejového svršku by potřeboval značnou finanční injekci, aby zmizelo velké množství návěstidel s omezenou rychlostí. A jaké jsou nejčastější příčiny dopravních nehod zaviněných tramvajáky?
Neodhadnutí průjezdního profilu, dále nepřiměřená rychlost, vjetí do nesprávného směru, nepozornost a zbytečné pospíchání za vozem.
Snem každého tramvajáka je jízda bez nehod. Bohužel je to jen sen a v dnešním silném provozu, někdy až chaotickém je překvapivé, že nehodovost tramvají n e m á dlouhodobě vzrůstající tendenci.





K dopravním nehodám a k mimořádným událostem obecně vždy první přijíždí nehodový oddíl DP. Po skončené akci přijde vhod dobrá káva.









Noční linka 59 zatahovala od Řep do vozovny. SSZ byla vypnutá. Souběžně jedoucí sanitka narazila do zadní části tramvaje a odrazila se na protější chodník. Tramvaj vykolejila, otočila se cca o 90°, zbourala SSZ, vrata, zídku, u vrátnice se rozbilo okno a údajně je celý domek vrátnice poškozen prasklinou. Tramvaj je na odpis, sanitka má poškozený pouze předek. Řidič sanitky byl jen poškrábán na obličeji. Stopy po brždění sanitky jsou až od přechodu pro chodce, tj. cca 70 m. Saniťák po vystoupení z auta jako první hledal na vozovce svůj mobil...Proč mu asi vypadnul? Svědkové řidiči tvrdí, že houkačku neslyšeli, jen náraz. Takže zřejmě jel bez majáku, nebo neměl zapnutý zvuk. Nikoho nevezl. /foto: Jiří Večeřa/





Proč by si nemohl pekař udělat dvě kachny...




zpracoval: František Plamínek ©2006